V neděli 16. září 2012 se bude v galerii Carpe Diem, Jičínská 4, Praha 3 od 19 hodin za přítomnosti autora konat slavnostní večer u příležitosti výstavy obrazů Vladimíra Franze – PROSTŘENO, která v galerii probíhá od 3.září. 2012 do 30.září2012. 

Prof. JUDr. Vladimír Franz, přední český hudební skladatel a malíř, a od počátku 90. let vůdčí osobnost nově se utvářející podoby českého postmoderního dramatu. 

Svými scénickými kompozicemi ovlivnil tvorbu nejvýznamnějších představitelů nové generace české divadelní režie. Ve svých scénických skladbách uplatňuje principy vlastní teoretické koncepce autonomní role hudby jakožto jedné z určujících složek dramatu. 

Vedle tvorby scénické a hudby k projektům filmovým a televizním se věnuje intenzivně také volné tvorbě. Je autorem monumentálních i komorních hudebních děl, jež zahrnují několik scénických oratorií, zpěvohru, kantáty, písně či madrigaly. Dosavadní vrcholy jeho tvorby představují opery Ludus Danielis a Válka s mloky, opera-oratorium Údolí suchých kostí, 1.symfonie nazvaná Písně o samotách a hudba k baletu Zlatovláska. 

Základními tématy výtvarného díla Vladimíra Franze je jednak ambivalentnost vztahu člověka k přírodě, pomíjivost lidských zásahů do krajiny a postupné mizení jeho stop v nemilosrdně obrodivém kontextu elementární přírodní energie, a také reflexe mnohých modelů dnešního sociálního chování a jejich usvědčování ze směšnosti a pokrytectví. 

Vladimír Franz se narodil dne 25.května 1959 v Praze. Již během svých studií na Právnické fakultě University Karlovy (1978-82) studoval soukromě malbu u Karla Součka a Andreje Bělocvětova, skladbu u Miroslava Raichla a Vladimíra Sommera, dějiny umění u Jaromíra Homolky a dějiny hudby u Jaromíra Kincla. V letech 1981-84 byl spoluzakladatelem, scénografem, výtvarníkem a skladatelem autorského divadla Kytka.

V současné době působí jako pedagog Divadelní fakulty AMU, kde již mnoho let vede Kabinet scénické hudby, přednáší rovněž na Filmové fakultě AMU. V letech 1996-2000 stál v čele Akademického senátu AMU. Jako pedagog působil i na brněnské FAVU. Je šestinásobným držitelem ceny Alfreda Radoka (1998, 2000, 2002, 2005, 2006 a 2007) a Ceny Divadelních novin (2001).